Fauna Poodří

Zoogeograficky území CHKO Poodří náleží do oblasti palearktické, podoblasti eurosibiřské, provincie listnatých lesů. Složení fauny pak odpovídá do značné míry poloze území v rámci střední evropy.

 

Bezobratlí

V území žije velice bohatá fauna bezobratlých. Mimořádně hodnotné jsou populace žábronožek sněžních (Eubranchipus grubii) v periodických tůní záplavového území. V tekoucích vodách, zejména v Odře, žije populace kriticky ohroženého velevruba malířského (Unio pictorum), k velice vzácným patří místy se vyskytující velevrub tupý (Unio crassus) a škeble plochá (Pseuanodonta complanata). Lištovka hladká (Segmentina nitida) a svinutec tenký (Anisus vorticulus) patří mezi nejvzácnější druhy vodních měkkýšů, vázaných na neperiodické tůně s vegetací. Rak říční (Astacus fluviatilis) osidluje vhodné úseky Odry a některé její přítoky.

Arachnofauna Poodří je zastoupena 154 druhy, mezi nejvzácnější druh patří plachetnatka (Porrhomma lativelum), která byla dosud zjištěna pouze na jižní Moravě. Původem tropický druh křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) je rozšířen na většině luk. Podmáčené louky hostí stenotopní hygrofilní druh saranče tlustou (Stethophyma grossum). Dobře zdokumentována je fauna motýlů (Lepidoptera). Dosud bylo nalezeno, anebo se předpokládá, výskyt 650 až 700 druhů. Pozoruhodným fenoménem je poměrně vysoké zastoupení eurosibiřského prvku, který vznikl v důsledku specifické geografické polohy území a geomorfologického utváření okolní krajiny. Mezi denní motýly, kteří jsou chráněni, se v Poodří vyskytují např. otakárek (Papilio machaon), batolec (Apatura ilia), naturové druhy modrásek bahenní (Maculinea nausithous), který je vázán na živné rostliny krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a hostitelské mravence žahavé (Myrmica rubra) a konečně ohniváček černočárný (Lycaena dispar).

Bezesporu jedním z unikátních splečenstev bezobratlých jsou psamofilní společenstva brouků vázáných na neregulované nížinné toky. Ze vzácných až reliktních druhů se zde vyskytuje např. mizející karpatský prvek Abax schueppeli rendschmidti, žijící na náplavech a hlinitopísčitých březích Odry v okolí NPR Polanská niva. Vážky jsou významnou bioindikační skupinou kvality vodních a mokřadních biotopů. Dosavadní výsledky potvrdily výskyt 36 druhů, tedy poloviny všech druhů vyskytujících se na území ČR. Z hlediska ekologických společenstev se na tekoucích vodách objevuje Gomphus-Calopteryx cenóza, na slepých ramenech, tůních a eutrofizovaných rybnících Erythromma-Anax imperator cenóza, popř. Lestes-Sympetrum.-Aeschna mixta cenóza. Mezi velmi vzácné druhy řadíme šídlatku velkoskvrnnou (Lestes macrostigma), znovuobjevenou po více než 40. letech, klínatku obecnou (Gomphus vulgatissimus) a vážku jarní (Sympetrum fonscolombii).

Obratlovci

ryby

Společenstva ryb v povodí řeky Odry patří mezi přirozeně druhově méně početné, než v tocích náležejících k úmoří Černého moře. Současná druhová skladba je druhotně pozměněna umělým zarybňováním vodních toků a rybníků hospodářsky významnými druhy ryb a záměrným či náhodným vypouštěním nepůvodních druhů se snahou o jejich aklimatizaci. Ve stojatých i tekoucích vodách žije 33 druhů ryb. Uspokojivé stavy byly zaznamenány u střevle potoční (Phoxinus phoxinus), ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus) a parmy obecné (Barbus barbus). Překvapivým zjištěním je absence typických představitelů cejnového pásma – cejna velkého (Abramis brama) a cejnka malého (Blicca bjoerkna). Úplná absence podoustve říční (Vimba vimba) reflektuje kritický stav tohoto druhu v celém povodí Odry. Mezi nejvzácnější a zároveň nejohroženější druhy patří naturový druh piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), který žije skrytým způsobem života, zejména v lučních tůních a slepých ramenech. Je zranitelný vysycháním a zazemňováním tůní či nadměrným rybolovem.

obojživelníci a plazi

Obojživelníci jsou nejpočetnější skupinou obratlovců na území CHKO Poodří. Zvláště početné jsou populace skokana skřehotavého (Rana ridibunda) a skokana zeleného (Rana kl. Esculenta), žijící především na rybnících. V rámci ČR je unikátní populace kuňky obecné (Bombina bombina), čítající tisíce jedinců. Velmi kvalitní jsou populace čolka obecného (Triturus vulgaris), skokana štíhlého (Rana dalmatina) či rosničky obecné (Hyla arborea). V posledních letech jsou ohroženy druhy, které se rozmnožují v lučních tůních, které rychleji vysychají. Málo známé je rozšíření blatnice skvrnité (Pelobates fuscus). Díky mimořádně hodnotným populacím žab je užovka obojková (Natrix natrix) nejhojnějším plazem v Poodří. Na rybnících byl potvrzen výskyt nepůvodní želvy nádherné (Trachemis scripta).

ptáci

Doposud bylo na území CHKO Poodří zastiženo přes 400 druhů ptáků, což je více než 60% všech ptačích druhů České republiky. Pravidleným sčítání avifauny se podařilo prokázat zahnízdění např. zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) a morčáka velkého (Mergus merganser). Početnost stoupá u husy velké (Anser anser), která v současnosti pravidelně hnízdí na všech rybničních soustavách. U některých druhů existuje vysoká pravděpdobnost možného zahnízdění. Mezi ně můžeme zařadit například volavku bílou (Egretta alba), jeřába popelavého (Grus grus), racka černohlavého (Larus melanocephalus), kolpíka bílého (Platalea leucorodia), hvízdáka euroasijského (Anas penelope) nebo rybáka bahenního (Chlidonias hybridus). Typickým obyvatelem Poodří je kormorán velký, který zde hnízdí od roku 1997. Obecně je zaznamenán klesající trend početnosti u druhů vázaných na vlhké louky (především bahňáci) či obecně rozšířených polních a lučních druhů. Přesto se podařilo díky celoplošnému mapování potvrdit nárůst početnosti chřástala polního (Crex crex) a lokálně hojné křepelky obecné (Coturnix coturnix). 

savci

Ze savců žije v CHKO např. bobr evropský (Castor fiber), který se do Poodří přirozeně rozšířil v roce 2002. Ze šelem je potvrzen stabilní výskyt vydry říční (Lutra lutra). Novým prvkem naší fauny se stali nepůvodní druhy psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) a norek americký (Mustela vison). Ze zoogeografického hlediska je zajímavým zjištěním sympatrický výskyt ježka východního (Erinaceus concolor) i západního (E. europaeus) a výskyt expanzivní myšice temnopásé (Apodemus agrarius). V současnosti je v CHKO Poodří a jeho okolí znám výskyt 16 druhů netopýrů (Chiroptera), tzn. 76% z 21 druhů, prokazatelně zjištěných na území České republiky. Tento počet je srovnatelný i s krasovými oblastmi jižní Moravy. Nejběžnějším druhem lovícím nad vodní hladinou je netopýr vodní (Myotis daubentoni), typickým lesním druhem je netopýr ušatý (Plecotus auritus), který zimuje ve sklepních prostorách budov okolních obcí. Netopýr hvízdavý (Pipistrelus pipistrelus) společně s netopýrem parkovým (P. nathusii), představují typické zástupce parkového charakteru CHKO, ačkoliv je druhý druh překvapivě vzácnější, než je obvyklé v podobných oblastech výskytu. V okolí vysokých pouličních lamp intravilánů obcí loví netopýr večerní (Eptesicus serotinus).

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Poodří

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt