Flóra Poodří

Pestrost květeny CHKO Poodří je dána především střídáním různých typů stanovišť jako jsou louky, lesy, rybníky, tůně a odstavená ramena.

 

Louky

 

Louky tvoří v Poodří jedinečný souvislý komplex o ploše více než 2 300 ha. V závislosti na vlhkostních poměrech stanoviště a způsobu obhospodařování na nich lze spatřit několik typů  druhově odlišných společenstev. Na nejvlhčích místech, jako jsou např. terénní sníženiny, rostou druhově poměrně chudé porosty vysokých ostřic, např. ostřice štíhlá (Carex acuta) či ostřice pobřežní (Carex riparia). Méně vlhkostně náročná jsou pcháčová společenstva s pcháčem potočním (Cirsium rivulare), pcháčem šedým (Cirsium canum) či pcháčem zelinným (Cirsium oleraceum) a psárkové louky s typickými druhy psárkou luční (Alopecurus pratensis), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), kostřavou luční (Festuca pratensis), kohoutkem lučním (Lychnis flos-cucli) nebo krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis). Při nedostatečném kosení mohou tato společenstva přecházet v tužebníková lada s dominantním tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria).  Vlhkostně nejméně náročné jsou pak ovsíkové louky s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), nápadně kvetoucími druhy zvonkem rozkladitým (Campanula patula), škardou dvouletou (Crepis biennis), kopretinou bílou (Leucanthemum vulgare) atd. Louky jako celek představují dynamický systém, ve kterém jedno společenstvo může poměrně snadno přecházet v jiné.

 

 

Rybníky

 

Rybníky a rybníkářství mají v Poodří více než pět set let starou tradici a dnes se zde nachází téměř 70 rybníků. Na rybnících s méně intenzivním způsobem obhospodařování se nachází poměrně bohatě vyvinutá vegetace. Při okrajích to mohou být porosty rákosin či vysokých ostřic, dále od břehu se mohou vyskytovat porosty růžkatce, rdestů, bublinatek i kriticky ohrožené druhy vodních makrofyt kotvice plovoucí (Trapa natans) či vodní kapradiny nepukalky vzplývající (Salvinia natans).

 

 

Tůně a odstavená ramena

 

Tůně a odstavená ramena představují vhodná stanoviště pro některé druhy lakušníků, ohroženou žebratku bahenní (Hottonia palustris) nebo stulík žlutý (Nuphar lutea). Při vysychání tůní obsazují bahnitá dna daší druhy rostlin, např. žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), halucha vodní (Oenanthe aquatica) či zevar jednoduchý (Sparganium emersum).

 

 

Lesy

 

zaujímají v CHKO Poodří pouze cca 10 % celkové rozlohy, což naši oblast řadí mezi nejméně zalesněné chráněné krajinné oblasti. Jednotlivé lesní komplexy jsou z velké části součástí přírodních rezervací (zejména PR rezavka, PR Polanský les, NPR Polanská niva, PR Koryta, PR Bartošovický luh a PR Bařiny. Poměrně hojně jsou zastoupena společenstva tvrdých luhů s dubem letním (Quercus robur), lípou srdčitou (Tilia cordata), habrem obecným (Carpinus betulus) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Bylinné patro se vyznačuje barevně nápadným jarním aspektem, který utváří např. ohrožená sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní (Anemone nemorosa), česnek medvědí (Allium ursinum) aj. Vhodné podmínky pro svou existenci nacházejí  v Poodří i údolní jasanovo-olšové luhy především s olší lepkavou (Alnus glutinosa)  a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) ve stromovém patře. Podél řek, především v ohybech meandrů, se hojně vyskytují měkké luhy. Dominantními dřevinami jsou různé druhy stromových i keřových vrb, především vrba bílá (Salix alba) či vrba křehká (Salix fragilis). V podrostu se ze vzácnějších druhů může vyskytnout např. nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer). Měkké luhy jsou bohužel čím dál tím více narušovány invazemi nepůvodních druhů rostlin. Z těchto invazních druhů můžeme jmenovat např. netýkavku žlaznatou (Impatiens glandulifera), slunečnici topinambur (Helianthus tuberosu) a především křídlatku japonskou (Reynoutria japonica).

Regionální pracoviště Správa CHKO Poodří

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt